Základní charakteristika čínské medicíny

Základní charakteristika čínské medicíny
V čínské medicíně nacházíme celou řadu specifických tezí, teorií, ale i praktických metod nebo postupů, jež jsou typické jenom pro ni, a jimiž se v samém základu liší od medicíny západní. Kdybychom z tohoto množství zvláštností měli vyjmout ty nejobecnější, můžeme říci, že pro čínskou medicínu nejcharakterističtějšími jsou dva rysy: jedním je celostní přístup k pojímání člověka; člověk je chápán jakoby buňka v organismu vesmíru, která je s ním spojena a podléhá stejným zákonům jako vesmír celý; tatáž jednota pak platí i uvnitř lidského těla, kde jednotlivé jeho části jsou spojeny v jeden vzájemně propojený a ovlivňující se celek. Druhým typickým rysem čínské medicíny je používání tzv. diferenciální neboli rozlišovací diagnostiky jako hlavní metody pro stanovení diagnózy nemoci i následného léčebného postupu a jeho konkrétních metod. Tato metoda velice pečlivě zkoumá a rozlišuje chorobné příznaky u každého člověka a každé nemoci, resp. i jejích jednotlivých stádií, zvlášť, a typické pro ni je, že léčebný postup nestanovuje paušálně podle zjištěné nemoci, nýbrž určuje jej vždy podle chorobných syndromů konkrétního člověka, zařazených do kontextu zkoumaných vztahů, a podle jejich případných průběžných proměn.
Taoistický světonázor

,,Jakožto lidé nemůžeme nechápat, že pro medicínu tím nejpodstatnějším je život. S čím je však život svázán, není nic jiného než yin-yang; nepochopíme-li tedy yin-yang, jak bychom mohli rozumět principům medicíny? Je tudíž nevyhnutelné se yin-yangem zabývat."
Yin a Yang jsou pojmy, jež provázejí čínské myšlení už celá tisíciletí a překlenují doby i obory lidského poznání. Spolu s yin-yangem je v čínské kultuře odedávna přítomna nauka taoismu, jejíž charakteristickým symbolem je právě pojem yin-yang.
Tao je chápáno jako prvopočátek veškerenství, jenž však neleží v minulosti, nýbrž je to věčný, stálý, všudypřítomný, avšak přitom nezaregistrovatelný potenciál tvoření. Je zde odjakživa, nikým a ničím nestvořené, svébytné, pro nás zahalené neproniknutelným závojem tajemství. Je jako nekonečně velká koule, pro níž neexistuje ,,vně'', protože vše se nachází ,,uvnitř'' ní. Navzdory tomu, že všechno se v něm a z něj rodí, ve svém prvopočátečním stavu zůstává nepostřehnutelnou ,,prázdnotou'', neboť potenciál bytí, které v sobě obsahuje, se v něm nachází ještě v nepostřehnutelné podobě.
,,To, které rodí, samo není zrozené, to, které mění, samo je neměnné; nezrozené dokáže rodit život, neměnné dokáže způsobovat změny.''
,,Tao, které má fyzický tvar, (se zrodilo tak), že z nebytí vzešlo bytí. Nebytí představuje pre-kosmickou Qi (čchi), bytí představuje post-kosmickou formu."

,,Transformacemi yin a yangu jsou tvar (hmota) a Qi (energie)... Uvažujeme-li o mechanismu tvoření a proměn, pak nejprve je yang, a potom yin; yang uskutečňuje a yin přijímá. V pre-kosmu Qi se transformuje do tvarů, čili yang rodí yin; v post-kosmu tvar se transformuje do Qi, čili yin rodí yang."

,,Žlutý císař řekl: Yin a Yang jsou cestou nebes a země, jsou základním principem všech věcí, otcem a matkou nekonečných proměn, kořenem a počátkem života i smrti, a sídlem duchovního poznání. Proto i při léčení nemoci je třeba pátrat po její podstatě (zda je yinové anebo yangové povahy)."

Učení o pěti prvcích

Učení o pěti prvcích
Wu-sing (pět prvků), tj. dřevo, oheň, země, kov a voda.
V západní literatuře se pro wu-sing ujal termín pět prvků anebo pět elementů, což je očividně paralela ke starořeckým prvkům jakožto stavebním jednotkám světa, avšak toto pojmenování neodpovídá úplně významu čínského slova ,,sing"; pojem sing totiž znamená hýbat se, pohybovat, činit, konat. Jedná se tedy o pět hybných sil, pět činitelů, jejichž vzájemným spolupůsobením vznikají všechny další formy bytí.
,,Pět prvků je látkou (hmotou) yin-yangu, yin-yang je Qi (energií) pěti prvků; energie bez hmoty by se nemohla ustálit, hmota bez energie by se nemohla pohybovat."
,,Co se týče jejich působení v ročních obdobích, pak dřevo vládne na jaře, oheň v létě, kov vládne na podzim, voda vládne v zimě, a zem vládne ve všech čtyřech ročních obdobích."

Dřevo

Prvku dřevo (Mu) přináleží východní světová strana, v podnebí jeho projevem je vítr (vzniká transformací Qi prvku dřevo) a jeho ročním obdobím je jaro. Vlastností dřeva je, že se může ohýbat a napřimovat, jeho funkcí je pronikat do svého okolí, rozšiřovat se. Tělesná forma dřeva je podlouhlá a jeho přirozenost je teplá. Prvek dřevo souvisí též s tím, co je křehké, slabé, právě se rodící, a představuje vše rostlinného charakteru. Ve fázi cyklu proměn znamená rození, početí.

Oheň

Prvku oheň (Huo) přináleží jižní světová strana, jeho ročním obdobím je léto a v podnebí představuje horko. Vlastností ohně je, že je horký a šlehá směrem nahoru, jeho funkcí je ohřívat a vysušovat, tělesná forma ohně je zaostřená a jeho přirozenost je horká. Oheň souvisí se vším, co je horké povahy a co stoupá vzhůru. Ve fázi cyklu proměn představuje dorůstání dřevo.

Země

Prvku země (Tu) ze stran přináleží střed; jeho ročním obdobím je pozdní léto, v podnebí transformací jeho Qi vzniká vlhkost. Vlastností země je, že plodí a pěstuje, její funkcí je rozhojňovat a zmnožovat; tělesná forma země je oblá a její přirozeností je zapařování se. Ve fázi cyklu proměn představuje změnu, dospění.

Kov

Prvku kov (Jin) ze světových stran přináleží západ, jeho ročním obdobím je podzim a v podnebí transformací jeho Qi je sucho. Vlastností kovu je, že podléhá změnám a dá se formovat, jeho funkcí je svírat, stahovat, tělesná forma kovu je hranatá a jeho přirozenost je čistá. Ve fázi cyklu proměn kov představuje dozrání.

Voda

Prvku voda (Shui) ze světových stran patří sever, jejím ročním obdobím je zima a v podnebí transformací její Qi vzniká chlad. Vlastností vody je, že je vlhká a prosakuje směrem dolů, její funkcí je svlažovat, tělesná forma vody je plochá a přirozenost má studenou. Ve fázi cyklu proměn představuje uschovávání, konzervování.

Základní charakteristika vnitřních orgánů

Základní charakteristika vnitřních orgánů

Orgány Zang
Pět orgánů zang - játra, srdce, slezina, plíce a ledviny - čínská medicína považuje za nejdůležitější ústrojenství lidského těla. Těchto pět orgánů podle ní obhospodařuje a řídí chod celého organismu po všech stránkách - fyziologické i psychické; jejich všefunkčnost je dána tím, že jsou vlastně zhuštěnou ztvárněnou formou kosmické energie pěti prvků - dřeva, ohně, země, kovu a vody -, které jako počáteční rozdiferencování původně jednolité prasubstance Qi (spojující v sobě hmotnou i vědomou kvalitu bytí) představují primární zdroj tvorby všech věcí. Stejně jako pět prvků tvoří, organizuje a řídí celý makrokosmos, tak i jejich protějšky v těle - orgány zang - tvoří, organizují a řídí mikrokosmos člověka. Prostřednictvím své Qi iniciují ovlivňují všechny procesy v těle, řídí své přidružené orgány Fu, příslušné části těla, smyslové orgány, ale i sféru duševního a citového života; prostě člověka jako celek.


,,Nebesa krmí člověka paterou Qi, země krmí člověka patero chutěmi. Paterá Qi vstupuje nosem a uschovává se v srdci a v plicích; odtud je posílána nahoru, a proto tvář může mít svěží barvu a hlas může být zvučný. (Potrava) patera chutí vchází ústy a uschovává se v žaludku a střevech, aby (svou esencí) vyživovala Qi pěti zangů. Qi je pak harmonická a může plodit dále; vytvářeny jsou všechny sekrety a tekutiny a sama sebou se přirozeně rodí i duševní energie."
Orgány Fu
Na rozdíl od plných orgánů zang, které ,,jsou plné, avšak nemohou naplňovat", duté orgány Fu - žlučník, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, trojitý zářič - jsou charakterizovány tím, že ,,naplňují se, avšak nemohou zůstat plné". Tato definice vystihuje skutečnost, že orgány Fu jsou sice ustavičně naplňovány - potravou, jíž v sobě uskladňují -, ale nemohou zůstat trvale naplněné; to, co přijmou, podrží v sobě jenom na čas a opětovně se vyprazdňují. Proto jsou nazývány ,,Fu", tj. ,,skladiště".
,,Šest orgánů Fu tráví a přepravuje potravu, ale neuschovává ji; jsou tedy naplňovány, ale nemohou být plné. Je to takto: potrava vstupuje do žaludku, ten se přitom naplní, avšak střeva ještě zůstávají prázdná; když potrava sestoupí níž, tehdy se naplní střeva, ale zase prázdný je žaludek. Proto se tedy říká, že (orgány zang) jsou plné, ale nenaplňují se, zatímco (orgány fu) se naplňují, avšak nejsou plné."
Zvláštní orgány Fu
Jak říká už samotné pojmenování, mozek, dřeň, kosti, cévy, žlučník a děloha jsou sice také orgány fu, ale zvláštní, odlišující se od šesti fu. Fu jsou nazývány proto, neboť jsou též duté, ,,skladiště", ale zvláštní jsou z toho důvodu, že se od fu liší svou povahou, jíž se naopak blíží více orgánům zang. Zvláštní orgány fu totiž neuskladňují v sobě potravu, ale (pravděpodobně jako zangy) uschovávají yinovou esenci Qi. Mají tedy určité společné rysy jak s orgány fu, tak i s orgány zang.

,,Mozek, dřeň, kosti, cévy, žlučník a děloha - těchto šest orgánů se rodí z Qi země; uschovávají v sobě yinovou esenci a (povahou) se připodobňují zemi, čili i ony uschovávají, ale nevylučují. Z tohoto důvodu jsou nazývány zvláštními orgány fu."

Pět orgánů Zang

Pět orgánů Zang
Srdce
Srdce (Xin) bývá nazýváno i vládcem všech orgánů. Toto jeho výsostné postavení souvisí s druhou, tj. duševní funkcí srdce, kterou v člověku plní. Vedle srdce z krve a masa (xuerou zhi xin) totiž čínská medicína rozpoznává i srdce duševní resp. duchovní (shenming zhi xin):

,,Existuje srdce z krve a masa; tvar má jako nerozvinutý květ lotosu a nachází se pod plícemi a nad játry. Existuje srdce duchovní; duch Shen je transformací Qi a krve (Xue) a je základem života. "
Srdce přináleží k prvku oheň, a k jeho soustavě v rámci organismu patří tenké střevo, cévy, tvář a jazyk.
Osrdečník
Osrdečník, obal srdce (xinbao), je blána kolem srdce. Podle čínské medicíny plní úlohu ochrany srdce, a to tím, že zachytává vnější resp. vnitřní škodlivé činitele (horkost, chlad, apod.) a brání jejich přímému vniknutí do srdce. Srdce, jakožto vládce všech orgánů a sídlo ducha, má tudíž v osrdečníku svého strážce, hráz, která jako první zastavuje chorobné činitele (disharmonickou Qi) přicházející k srdci. Proto se říká, že ,,všechna škodlivost, jež je v srdci, nachází se v obalu srdce". V jednom z komentářů klasických děl čínské medicíny je vztah srdce a jeho obalu popsán následovně:
,,Obal srdce je zvnějšku a tvoří ochranu srdce; srdce je svrchovaným vládcem orgánů zang-fu a je sídlem ducha Shen. Když je tento orgán pevný, škodlivost mu nemůže ublížit, jestliže však škodlivost pronikne až do srdce, to už nikdo nemůže přežít. Všechna škodlivost kolem srdce se tudíž nachází mimo něj, v osrdečníku. Jelikož srdce je nejvyšším hodnostářem, jím je řízen i obal srdce; sám pak bývá nazýván hospodářem srdce."


Slezina
Hlavním úkolem sleziny (Pi) je spolu se svým povrchovým párovým orgánem žaludkem řídit trávicí proces. Slezina napomáhá rozkládat potravu a část z ní proměňovat na jemnou esenci, kterou v sobě absorbuje a dále distribuuje do celého těla. Tato esence (Jing) jednak stále doplňuje a znovu obnovuje krev, proto slezina odpovídá i za tvorbu krve, a jednak představuje zdroj hybné životní síly; z toho důvodu se o slezině říká, že u člověka představuje jeho ,,postnatální základ" (Houtian zhi ben), a také že je ,,zdrojem vytváření a přeměňování Qi a krve" (Qixue shenghua zhi yuan).
Slezina souvisí s prvkem země a k jejímu systému v rámci těla patří žaludek, maso (svalstvo), rty a ústa.
Plíce
Plíce (Fei) leží ze všech orgánů nejvýše, rozkládají se nad nimi jako ochranný příkrov, a pro toto své umístění dostaly ve starých medicínských textech i přezdívku ,,stříška" (Huagai). Jelikož se nacházejí v blízkosti ,,vládce" - srdce, mluví se o nich též jako o ,,kancléři" (Xiang), nejvyšším z hodnostářů.

Plíce z pěti prvků přináleží ke kovu, v těle řídí Qi a k jejich energetickému systému patří tlusté střevo, pokožka, ochlupení a nos.
Ledviny
Ledviny (Shen) považuje čínská medicína za jeden z nejdůležitějších orgánů těla. Říká o nich, že jsou ,,kořenem yin-yangu všech vnitřních orgánů" a ,,pramen života". Jejich významnost vyplývá z toho, že v ledvinách se uschovává vrozená životní síla i hmota z níž se člověk rodí a žije, a díky níž může i sám plodit další potomstvo. Proto ledviny dostaly přívlastek ,,prenatální základ" (xiantian zhi ben) člověka.
V rámci těla k jejich systému patří močový měchýř, kosti a dřeň, mozek, vlasy, uši, konečník a močová trubice; z pěti prvků jsou podřízena prvku voda.
Játra
Játra (Gan) vykonávají v těle mnohé důlžité funkce související s krví, Qi i tělesnými tekutinami; podle čínské medicíny uschovávají krev, řídí vnitřní prostupnost organismu, jeho pohyb i vzestup Qi v něm.
Jsou podřízena prvku dřevo a jejich systému v rámci těla patří žlučník, šlachy a vazivo, nehty a oči.
Ming Men
Podobně jako Trojitý zářič i mingmen představuje zvláštní a přesně dost těžko definovatelný orgán, který však má v systému čínské medicíny velice důležité místo. Samotný pojem mingmen se objevuje poprvé - ale tehdy ještě v jiném smyslu - v Neijing v knize Lingshu, kde je jím označováno oko, resp. vnitřní koutek oka, kde leží první bod dráhy močového měchýře. Později se však termín mingmen, čili brána života, spojuje už jen se životně důležitým místem lidského organismu, jenž je zdrojem životní síly, úschovnou prenatální Qi.
,,Ohněm mingmenu se nazývá prvopočáteční Qi, vodou mingmenu se nazývá prvopočáteční esence Jing... Voda a oheň mingmenu tudíž představují zdroj dvanácti orgánů. Když se o ně opírá srdce, dokáže být osvíceným vládcem; když se o ně opírají plíce, mohou regulovat a hýbat (Qi); když se o ně opírají slezina a žaludek, dokáží doplňovat bohatství zásobárny (potravy); když se o ně opírají játra a žlučník, poskytují základ pro (vznikání) úmyslů a rozhodnutí; když se o ně opírá močový měchýř, potom trojitý zářič transformuje Qi (vody); když se o ně opírají tlusté a tenké střevo, potom přepravování a odevzdávání (živin) se děje samo sebou. Ačkoli toto všechno vypovídá o mistrnosti orgánu ledvin, ve skutečnosti jde o funkce pravé yin; není možné tomu nevěnovat pozornost."
,,Mingmen je prenatální oheň... Srdce, když dostává od mingmenu, pak duch má svého vládce a může například reflektovat (vnější) věci; když játra dostávjí od mingmenu, (vznikají) úmysly a rozhodnutí; když žlučník dostává od mingmenu, je v něm rozhodnost; když žaludek dostává od mingmenu, příjímá a uskladňuje; když slezina dostává od mingmenu, přeměňuje a přepravuje; když plíce dostávají od mingmenu, potom regulují (Qi); když tlusté střevo dostává od mingmenu, potom přepravuje; když tenké střevo dostává od mingmenu, rozesílá přeměněné; když ledviny dostávají od mingmenu, dávají sílu; když trojitý zářič dostává od mingmenu, udržuje vodní dráhy průchodnými; když močový měchýř dostává od mingmenu, přijímá a uskladňuje (vodu). Nic by nemohlo být zateplováno ani vyživováno bez podpory ohně mingmenu."
,,Mistr Shao se zeptal: Voda a oheň nevycházejí z ledvin? Qi Bo odvětil: Voda a oheň mingmenu nepatří sice úplně k ledvinám, ale ani nejsou od nich úplně odděleny. Voda i oheň každé dráhy přináležejí k postnatálu, jedině voda a oheň v ledvinách patří k prenatálu. Postnatální oheň se snadno vzněcuje, zatímco prenatální oheň je náchylný k oslabování; proto jestliže je oheň mingmenu slabý, je třeba doplňovat oheň, avšak při doplňování ohně je nutno doplňovat ledviny, a kromě toho je nutno současně doplňovat vodu i oheň, aby oheň mingmenu byl právě jenom silný, ale zase ne příliš silný. Když je oheň přílišný, voda je příliš oslabována. Slabá voda pak nedokáže podporovat oheň, oheň proto nemá být čím ovládán a plápolá ve všech dvanácti drahách."
Šest orgánů Fu
Žlučník
Žlučník (Dan) je funkčně z orgánů zang spojen s játry, a patří tudíž také k prvku dřevo. Oproti ostatním orgánům fu má žlučník jednu zvláštnost; zatímco ony se neustále vyprazdňují a nic trvale neuschovávají, žlučník v sobě uchovává průhlednou tekutinu žluče, ,,esenciální šťávu", čímž se do jisté míry chová jako orgány zang, úschovny. Z tohoto důvodu bývá řazen nejenom mezi šest fu, ale i mezi tzv. zvláštní orgány fu.
Žaludek
Žaludek se nazývá Wei, resp. Weiwan. Z orgánů zang přináleží slezině.
,,Žaludek je mořem potravy a řídí výživu. Ve všech čtyřech ročních obdobích Qi žaludku je základem (pro ostatní orgány), a proto na ní závisí, zda v těchto ročních obdobích dojde k onemocnění a zda je bude anebo nebude možno vyléčit."
,,Kdo je dobrý v léčení sleziny, ten dokáže harmonizovat pět orgánů zang, a to je důvod, proč napravuje slezinu a žaludek. Jelikož dokáže napravit slezinu a žaludek, potrava vstupuje (bez problémů) do žaludku, žaludek je silný, a to je důvod, proč i pět orgánů zang je stabilních."
,,Plnost a dostatečnost prvopočáteční Qi závisí na tom, aby Qi sleziny a žaludku nebyla poškozena, neboť jen tehdy dokáže rozhojňovat a vyživovat prvopočáteční Qi. Když Qi žaludku je a priori oslabena, potrava se sama sebou sráží, čímž je nakonec poškozována i Qi sleziny a žaludku; pak ni prvopočáteční Qi nebude moci být naplněna, a to se stane i příčinou vzniku všelijakých onemocnění."
,,Žlutý císař řekl: Jestliže se objeví pravý zangový (pulz), říká se, že je příznakem smrti. Proč je tomu tak? Qi Bo odvětil: Všech pět orgánů zang získává Qi od žaludku, a proto žaludek je kořenem pěti zangů. Qi zangů se nemůže sama dostat až do (zápěstí, kde se hmatá pulz) taiyinové dráhy (plic) na rukou; k tomu nevyhnutelně potřebuje Qi žaludku, a až s její pomocí se dostane do této dráhy. Díky tomu se (Qi) pěti zangů každá ve své době dostaví (a dá nahmatat) v taiyinové dráze (plic). Jestliže však převládne škodlivá Qi, v důsledku toho v případě těžké nemoci již žaludeční Qi nedokáže spolu s Qi zangů dorazit až k taiyinové dráze (plic) na rukou, a proto se (v pulzu) objevuje jenom pravá zangová Qi. Přítomnost jenom (této Qi) znamená, že nemoc už přemohla orgán, a tudíž jde o příznak smrti."
Tenké střevo
Tenké střevo (Xiaochang) je součástí trávicího ústrojenství. Z orgánů zang spadá k srdci.
,,Tenké střevo je umístěno pod žaludkem; naplňuje se stravou ze žaludku a odděluje čisté od kalného. Tekutiny díky němu prosakují dopředu a kal se díky němu vrací dozadu. Qi sleziny transformuje a vynáší vzhůru, tenké střevo transformuje a spouští dolů. Proto se tedy říká, že (z tenkého střeva) vychází to, co prošlo proměnou."
Jelikož tenké střevo se významnou mírou podílí i na metabolismu tekutin v těle, čínská medicína mu přisuzuje úlohu ,,řízení tělesných tekutin". Tato funkce vedle vstřebávání vodní esence v sobě zahrnuje i podíl tenkého střeva na tvorbě moče a její dopravy do močového měchýře. K tomu je totiž nutné transformační působení tenkého střeva, díky němuž se tekutiny dostávají do měchýře.
,,Spodní otvor tenkého střeva je při okraji močového měchýře; v tomto otvoru se tekutiny rozdělují (jednak) do výstupního (tlustého) střeva, a (jednak) působením Qi jsou vylučovány a prosakují dolů. Všechno jejich vystupování anebo vstupování závisí na transformační činnosti Qi. Jestliže Qi netransformuje vstupující (tekutiny), potom se voda vrací do tlustého střeva a způsobuje průjmy; jestliže Qi netransformuje vystupující (tekutiny), potom je spodní vylučovací otvor zahrazován a dochází k chorobnému zadržování moče."
Z uvedených spojitostí vyplývá, že funkční poruchy v činnosti tenkého střeva mohou vedle zažívacích obtíží, jako jsou kručení v břiše, bolesti břicha, průjmy apod., způsobit i různé poruchy močení - snížení tvorby moče, zrudnutí moče, bolestivé močení, krev v moči, atd. Proto je v léčbě na to pamatováno například zásadami ,,aby byla napravena stolice, je třeba napravit močení" anebo ,,léčit průjem, a přitom nenapravit močení - to není jeho léčba".
Tlusté střevo
Tlusté střevo (Dachang) je funkčně spojeno s plícemi.
,,Tlusté střevo je otvorem yin ledvin, dohlíží na přepravu, přijímá věci od sleziny a žaludku a je ve vztahu povrch-nitro s kovem plic. Proto jestliže je Qi plic prázdná, tlusté střevo pak jakoby visí dolů, a také (jeho) Qi se propadává; když střevo má málo tekutin, pak vysychají i plíce, v důsledku čehož je nos suchý a dýchání je velice sevřené. Nahoře je (tlusté střevo) spojeno s tenkým střevem a dole je propojeno s konečníkem; je branou vší vypouštěné Qi. Jestliže vstupní brána (chrup) jednou ztratí svou funkčnost, všechny orgány zang se dostávají do potíží."
,,Tlusté střevo řídí celkovou suchost; má rádo vlhkost a nesnáší sucho. Chlad v něm způsobuje průjmy, horkost zase zácpu, při úplavici je bolestivé nutkání na stolici, vznikají hemoroidy a v stolici se objevuje krev. (Tlusté střevo) je spojeno vztahem povrch-nitro s plícemi, a proto jeho nemoci jsou většinou léčeny metodami na léčení plic; stejně jako žaludek má yangmingovou dráhu, a proto se při jeho léčbě často vypomáhá i metodami na léčení žaludku."
Močový měchýř
Močový měchýř (Pangguang) je mezi všemi orgány zang-fu umístěn nejníže a je místem, kde se shromažďuje odpadová nepotřebná tekutina z organismu.
,,Tekutiny a potrava vstupují do žaludku, s podporou sleziny jsou tráveny a přepravovány, a jejich esenciální Qi je vynášena nahoru do plic. Plíce ji rozesílají do celého těla, aby doplňovala krevní tekutinu; zbytek (potravy) sestupuje do tenkého střeva. Tenké střevo za pomoci transformační činnosti Qi trojitého zářiče odděluje čisté od kalného, kaly jdou do tlustého střeva a jsou vylučovány, tekutiny přesakují do močového měchýře, mění se na moč a vyházejí ven. Všechno toto se děje z podpory transformační činnosti Qi trojitého zářiče."
,,Jestliže je Qi ledvin dostatek, pak transformuje, jestliže je Qi ledvin nedostatek, pak netransformuje... To, že močový měchýř řídí plynulost močení, znamená, že ve skutečnosti ji řídí Qi ledvin."
Trojitý zářič
Čínská medicína zná další pro nás neobvyklý a neznámý orgán, trojitý zářič, resp. tři zářiče (Sanjiao). Podobě jako u mingmenu i v případě trojitého zářiče se v dějinách vedly spory ohledně toho, zda "má tvar" anebo "nemá tvar", tj. jestli je orgánem hmotným, anatomickým, anebo "orgánem" energetickým, abstrahujícím činnost Qi v určitých částech těla.

Horní zářič je jako mlha (shangjiao ru wu)
Tento zářič souvisí především s činností plic a srdce. Podporuje jejich příslušné distribuční funkce, tj. podílí se na rozptylování ochranné Qi, weiqi, z plic na povrch těla, a tedy i na jeho zateplování, a dále na rozvodu vyživující Qi, yingqi, a osnovné Qi, zongqi. Tyto tři podoby Qi vznikají transformačními procesy, iniciovanými prvopočáteční Qi, a dispergují z oblasti horního zářiče do celého organismu, takže jím prosakují podobně jako mlha prostupuje prostředím, v němž se vytváří. Z tohoto podobenství je právě odvozen název nejhornějšího z třech zářičů. Aby však horní zářič mohl Qi ze sebe vysílat, musí ji nejprve přijmout - jako vyživující Qi, vystupující ze žaludku, a Qi vdechovanou plícemi -, a proto je funkčně charakterizován tím, že "horní zářič řídí přijímání" (shangjiao ru na).

Prostřední zářič je jako mokřaď (zhongjiao ru ou)
Tento zářič souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku, ale i jater a žlučníku. Qi prostředního zářiče podporuje rozkládání a zažívání trávené potravy, čili tvorbu a obnovování Qi a krve, jakož i jejich distribuci. Je ústředním článkem jejích vzestupných a sestupných pohybů, neboť v této oblasti je počátečně oddělováno čisté (esence stravy stoupající vzhůru) od kalného (zbytků stravy klesajících dolů). Je to místo, kde se požitá strava rozkládá, kvasí, proměňuje, a proto pro něj dávní tvůrci použili příměr, že je jako mokřaď, vřesoviště, bažina. Na základě této své hlavní úlohy je tento zářič charakterizován definicí "střední zářič řídí přeměňování" (zhongjiao zhu hua).

Spodní zářič je jako kanál (xiajio ru du)
Nejspodnější ze tří zářičů je funkčně spojen s ledvinami, močovým měchýřem, tenkým střevem a tlustým střevem. S jeho podporou se uskutečňuje další oddělování čistého od kalného, tentokráte už i s tvorbou konečných odpadových produktů - moče a stolice. Spodní zářič je nejenom pomáhá vytvářet, nýbrž podílí se i na jejich posouvání směrem dolů a na následném vylučování. V tenkém střevě jsou díky jeho transformačnímu vlivu oddělovány kalné složky tekutin, dostávají se do močového měchýře a zahušťují se na moč. Podobně v tlustém střevu se vstřebáváním tekutin zahušťuje stolice, posouvá se do konečníku a nakonec z těla ven. Nejspodnější zářič je proto přirovnáván ke kanálu, stoce, a funkčně bývá charakterizován tak, že "spodní zářič řídí vylučování" (xiajiao zhu chu).
Zvláštní orgány Fu
Mozek
Orgán mozku (Nao) je umístěn v lebce a vzadu přechází do míchy, která je uložena v páteři. Podle čínské medicíny se mozek - ale i mozek a kostní dřeň - vytvářejí z dřeně Sui, přičemž zdrojem této dřeně je esence Jing ledvin.
Prenatální esence Jing je zárodeční hmotou nového organismu, a mozek je tudíž jedním z prvních tvořících se orgánů.
Dřeň Sui transformována z esence stoupá páteří a shromažďuje se v dutině lebky, kde formuje mozek, v této souvislosti nazývaný i ,,mořem dřeně".
,,Duch člověka je usídlen v srdci a esence srdce je závislá na (esenci) ledvin; avšak skladištěm prvopočátečního ducha je mozek."
,,Když je mozek v plnosti, potom je i duch Shen celistvý; jestliže je duch Shen celistvý, pak je celistvá i Qi; když je celistvá Qi, potom je celistvé i tělo. Jestliže je tělo celistvé, potom sto kloubů uvnitř je v pořádku a (vlivy) osmera škodlivostí zvenčí jsou oslabeny."



............................press.............................

Prohledat tento blog

Žádné příspěvky.
Žádné příspěvky.